Ukázka z knihy: Etiologie civilizačních nemocí, Kastnerová, M., 2016. Kniha je dostupná na https://www.kamate.cz/produkt/etiopatogeneze-civilizacnich-onemocneni/
Trávicí systém neboli gastrointestinální trakt je zodpovědný za trávení. Trávení je proces, při kterém se potrava chemicky rozkládá v žaludku a ve střevech pomocí kyselin a trávicích enzymů na látky, které se mohou vstřebat a které pak tělo využívá k tvorbě energie, k růstu a obnově. Trávicí systém začíná ústy a poté se dostává skrz jícen do žaludku.
Žaludek je svalnatý vak, který vylučuje žaludeční šťávy – pepsin (enzym, který zpracovává bílkoviny) a dále kyselinu chlorovodíkovou (HCl). Tyto dvě látky sterilizují potravu a poskytují kyselé prostředí. Jídlo se v žaludku zpracovává 3 – 5 hodin. Maso i několikanásobně déle. Dále obsah žaludku pokračuje do dvanáctníku.
Dvanáctník uvolňuje velké množství hlenu, který jej chrání před poškozením kyselinou a enzymy. Enzymy do dvanáctníku uvolňuje slinivka břišní ve formě trávicích šťáv.
Žlučník uvolňuje žluč, která se tvoří v játrech a je nezbytná pro trávení tuků. Množství šťáv určuje kyselost střevního obsahu. Částečně rozložená potrava postupně odchází do dalších částí tenkého střeva, lačníku a kyčelníku.
Vnitřní část tenkého střeva je speciálně přizpůsobena na vstřebávání živin. Celý vnitřní povrch tvoří jemné prstovité výběžky (klky), na jejichž povrchu jsou ještě menší výběžky (mikroklky), které tvoří tzv. kartáčový lem s řasinkami. Díky tomuto uspořádání je povrch střeva velký a dochází ke vstřebávání na velké ploše. Živiny se odtud vstřebávají do krve a putují k dalšímu zpracování do jater.
Játra jsou největší orgán našeho těla. Svou činností pomáhají udržovat vnitřní teplo. Mají dvě životně důležité funkce: vytváření nových chemických látek z dodaných živin (zejména bílkovin, které jsou důležité pro obnovu a tvorbu buněk, pro tvorbu hormonů a enzymů) a neutralizaci jedů a odpadů. Pokud přijmeme více potravy, než tělo potřebuje, mění ji játra na cukr (glykogen) a ukládají ho. Ukládají také některé vitaminy a železo. Pomáhají tělu zbavovat se jedů (detoxikace) a čistí krev odstraňováním mrtvých červených krvinek. Odpad z jater je odebírán ledvinami a vyloučen do moče nebo je vyloučen do žluči a odstraněn střevem. Játry vyrobená žluč se shromažďuje ve žlučníku a pomáhá rozkládat tuky. Některé tukové složky potravy se vstřebávají do lymfatického systému. Většina vody a odpadní látky pokračují do tlustého střeva.
Tlusté střevo má za úkol vstřebávat sůl a vodu a transportovat odpadní látky z těla. Jídlo obvykle úplně strávíme během 24 hodin. V žaludku zůstává potrava 3 – 5 hodin. V tenkém střevu více než 6 hodin, 6 – 7 hodin v tlustém střevu a v konečníku. Než je zbytek potravy vyloučen jako stolice (pevný odpad), uplyne dalších 6 – 7 hodin.
Každý člověk je na povrchu sliznic osídlen velkým množstvím mikroorganismů. Na osídlení trávicího traktu člověka těmito přátelskými mikroby závisí tvorba vitaminů (např. vitamin K, vitaminy řady B), vstřebávání vápníku a pravděpodobně i výskyt některých civilizačních nemocí. Pokud dojde k úbytku těchto přátelských mikrobů, např. vlivem užívání antibiotik (ATB), dojde i k poruchám trávení a vstřebávání. Při detoxikaci je potřebné tuto běžnou přátelskou mikrobní flóru obnovit.
Zdravotní problémy trávicí soustavy
Pálení žáhy
Pálení žáhy je nejčastějším příznakem refluxní choroby jícnu, při které se dostává kyselý obsah žaludku zpět do jícnu, někdy až do úst. Dostavuje se obvykle po jídle, po ulehnutí nebo při předklonu. Bývá spojeno s poruchou funkce dolního svěrače jícnu a může být spojeno s poruchou vyprazdňování žaludku. Příčinou bývá překyselení žaludku, nejčastěji při dietní chybě, pomalé vyprazdňování žaludku při nadměrné konzumaci zejména mastných a tučných jídel nebo nedostatek příjmu neutralizujících látek, např. vlákniny. Pálení žáhy bývá časté v těhotenství, kdy zvětšená děloha vytlačuje žaludek nahoru. Podobným mechanismem působí obtíže i obezita. Obecným řešením je spát se zvýšenou hlavou, vyhýbat se potravinám podporující sekreci kyseliny chlorovodíkové (káva, alkohol), vyhýbat se určitým lékům (některé léky proti bolesti), určitým pokrmům (přemíra masa, tuků, čokolády) a nekouřit. Naopak zařadit do jídelníčku potraviny, které neutralizují žaludeční šťávy (např. vláknina, mléčné výrobky, lehce stravitelné bílkoviny). Lze podávat antacida (léky k neutralizaci žaludeční šťávy) či další léky. Ve většině případů je však úprava životosprávy dostačující a vede k potlačení příznaků.
Žaludeční vředy
Žaludeční vředy se vyskytují v pozdějším věku, nebývají spojeny se zvýšenou produkcí kyseliny a často bývají vyvolány užíváním léků. Bývá palčivá úporná bolest, případně doprovázená pocitem hladu, která většinou mizí po antacidech. Jídlo však bolest spíše vyvolává, než tlumí.
Zánět žaludku (gastritida)
Povrchové poškození žaludeční sliznice vzniká často ze stresu. Když člověk prožívá při jídle stres, polyká velké kusy. Naruší se enzymatická, hlenotvorná a peristaltická aktivita žaludku. Žaludek se málo pohybuje a potrava v něm dlouho leží, aniž by byla rozmělňována. Nefunguje vylučování trávicích šťáv a ochranného hlenu, který má chránit sliznici žaludku před účinkem kyseliny chlorovodíkové. Objeví se typický soubor příznaků: pocity těžkosti, plnosti či tlaku v žaludku, „pálení žáhy“, říhání, bolest v levém podžebří. Když se tyto příznaky ozývají často, není již daleko k žaludečnímu vředu. Mechanismus vzniku duodenálních vředů (vředů dvanáctníku) je podobný. Příčiny žaludečního a duodenálního vředu se mohou lišit. Za jednu z příčin je považován spirálovitý mikrob Helicobacter pylori.
Vředy dvanáctníku (duodenální)
Duodenální vředy vždy provázejí chronické gastritidy, často s výkyvem spirálovitého mikroba Helicobacter pylori. Bolest se většinou objevuje dopoledne, mírní se příjmem potravy a vrací se za 2 – 3 hodiny po jídle. Časté jsou noční bolesti. Potíže mohou přetrvávat několik týdnů a poté bez léčby zmizet, ale často se vrací, obvykle na jaře a na podzim a při zvýšeném stresu. Nejdůležitější je snížit kyselost v žaludku a snížit míru stresu. Je důležité vynechat jídla, která působí potíže (ovocné džusy, kořeněná a tučná jídla, pepř, káva, alkohol), nekouřit, vyhýbat se užívání určitých léků (některé léky proti bolesti). Zařadit do jídelníčku potraviny, které neutralizují žaludeční šťávy (např. vláknina, lehce stravitelné bílkoviny). Jíst častěji menší porce. Lze podávat antacida (léky k neutralizaci žaludeční šťávy) či další léky.
Žlučové kameny
S problematikou žlučových kamenů souvisí většina onemocnění žlučových cest. Potíže jsou častější u žen a výskyt stoupá s věkem. Mezi faktory, které zvyšují pravděpodobnost výskytu žlučových kamenů, patří obezita, stravovací návyky západního světa a genetická zátěž. Hlavní součástí většiny žlučových kamenů je cholesterol, který je nerozpustný ve vodě. Ve žluči je cholesterol rozpustný díky žlučovým kyselinám. Při nadbytku cholesterolu a při zadržování žluči ve žlučníku (např. dlouhé přestávky mezi jídly) se účinkem specifických bílkovin a slizničního hlenu začínají tvořit drobné krystaly, budoucí zárodky kamenů. Na tento základ se nabaluje další hmota.
Existují 3 různé druhy žlučových kamenů: nejčastější jsou smíšené (obsahují směs zeleného žlučového barviva a cholesterolu), vyvíjejí se ve shlucích a jsou drobné. Dalším typem jsou cholesterolové kameny, které se skládají převážně z cholesterolu, bývají v počtu 1 až 2, ale jsou velké až 1,5 cm. Třetím typem jsou pigmentové kameny, které tvoří hlavně zelené žlučové barvivo, objevují se ve velkém počtu a obyčejně jsou velmi malé. Pokud se některý kamen dostane ze žlučníku do žlučových cest, může je zablokovat (cholestáza). Přechodný blok vyvolává krutou kolikovitou bolest, přetrvávající blok vede k rozvoji zánětu. Hladina cholesterolu v krvi je vysoká. Žlučové kyseliny cirkulující v krvi jsou příčinou svědění.
Při potížích se přistupuje nejčastěji k operativnímu odstranění žlučníku (cholecystektomie). Dietní opatření i použití léků nemá okamžitý efekt, nicméně u lidí, kteří upraví svoji nadváhu, dodržují pravidelný stravovací a pitný režim, zařadí do jídelníčku více vlákniny a kvalitních bílkovin, dochází po určité době k rozpouštění kamenů, a to zejména cholesterolových.
Žloutenka
Žluté zbarvení kůže, bělma a jiných tkání je důsledkem zvýšené koncentrace bilirubinu (žlučové barvivo, které vzniká rozkladem krevního barviva hemoglobinu uvolněného z rozpadlých červených krvinek). Žloutenka může vzniknout při zvýšené tvorbě bilirubinu, při nedostatečném vychytávání bilirubinu játry, při poškození vylučování bilirubinu játry, při jaterních onemocněních nebo často při zablokování odtoku žluče např. žlučovým kamenem. Nejčastější příčinou žloutenky je ale nějaké jaterní onemocnění (zvýšené ukládání tuku neboli steatóza, poškození alkoholem, léky či toxickými látkami, virová infekce a další). Lidé s chronickým jaterním onemocněním mívají různé poruchy: kožní změny, endokrinní poruchy včetně cukrovky, poruchy tvorby pohlavních hormonů, poruchy krvetvorby a další. Při jaterním onemocnění nejsou játra schopna vytvářet řadu chemických látek (zejména bílkovin, které jsou důležité pro obnovu a tvorbu buněk, pro tvorbu hormonů a enzymů) a nejsou schopna neutralizovat toxiny a odpadní látky. Obecně je léčba jaterních onemocnění založena na odstranění vyvolávající příčiny (vynechání alkoholu, léků, toxinů, snížení nadváhy), klade se důraz na výživu včetně vitaminových doplňků, posílení činnosti jater a jejich ochranu pomocí hepatoprotektiv (léky či produkty, které chrání játra před dalším poškozením) a léčí se případné komplikace. Pro prevenci virových onemocnění hepatitida (A, B, C) je možné provést očkování.
Průjem a zácpa
Kvalita zdraví je podmíněna dobrou činností trávicího systému. Všechno, co sníme, se musí v těle zpracovat, vytřídit, rozštěpit, vstřebat a vyloučit. Stav stolice proto významně vypovídá o našem zdravotním stavu. Zdravý a dobře vyživovaný člověk má 1 – 3 x denně lehce vytlačitelnou, dobře formovanou a téměř nezapáchající stolici. Stolice nepravidelná, tvrdá, silně zapáchající, která se nedá spláchnout nebo je hráškovitá, znamená, že se trávicí systém potýká s problémem. Zácpa je poměrně častým signálem špatné funkce zažívacího systému. Jedná se o funkční poruchu, která je projevem stresu a napětí. Pokud se týče stravovacích zvyklostí, je projevem nedostatku vlákniny a tekutin, přičemž vliv má také nedostatek pohybu. Řešením je dieta bohatá na vlákninu, která zvětšuje objem stolice a změkčuje ji zadržováním vody. Je nutné zvýšit příjem kvalitní vlákniny, především nerozpustné, která urychluje peristaltiku, a příjem tekutin. Průjem je zvýšení objemu a tekutosti stolice i frekvence vyprazdňování. Průjem je způsoben nadbytkem vody ve stolici. I zde pomáhá vláknina, především rozpustná, která bobtná a zadržuje více vody.
Plynatost
Velké množství plynů ve střevním systému signalizuje dysmikrobii (přemnožení nežádoucích bakterií a plísní). Řešením je dodání bakterií, které se přirozeně vyskytují ve střevech. Zejména při opakovaném léčení antibiotiky dochází k jejich zničení. Tím je dán prostor k tvorbě a růstu nežádoucích mikrobů. Pro doplnění přirozených mikrobů jsou vhodná probiotika a prebiotika.
Malabsorpční syndromy
Syndromy vyvolané poruchou vstřebávání živin z tenkého střeva. Projevy jsou buď vyvolané přímo malabsorpcí (ztráta hmotnosti, plynatost, trávicí poruchy, průjem nebo zácpa) nebo druhotně nedostatkem některé živiny (chudokrevnost z nedostatku železa, kyseliny listové a vitaminu B12, kostní bolesti při nedostatku vápníku a vitaminu D, nervové poruchy chybění vitaminu B1, krvácivé projevy z nedostatku vitaminu K, svalová slabost, ztráty vody a draslíku a otoky při nedostatku bílkovin a další).
Intolerance (nesnášenlivost) laktózy
Člověk je jediný savec, který konzumuje mléko v dospělosti. Průjem a plynatost jsou vyvolané neschopností trávit cukry (sacharidy), protože chybí jeden nebo více střevních enzymů (deficit laktázy). Stav se dá zvládnout dietou, která neobsahuje laktózu (nepít mléko). Lze konzumovat výrobky, které mají laktózu předem natrávenou, např. jogurty, zakysaná mléka. Je nutno zvýšit přísun vápníku. Laktózu lze nahradit fruktózou.
Celikakie
Celiakie je chronické střevní onemocnění vyvolané intolerancí glutenu (lepku). Projevuje sen např. nízkým vzrůstem, neplodností, chudokrevností, opakovanou tvorbou aftů a kožními vyrážkami. U dětí se příznaky neobjeví, dokud nezačnou jíst gluten (obilná bílkovina). Řešením je vyloučit gluten ze stravy, tedy jíst bezlepkové potraviny.
Crohnova choroba
Crohnova choroba je zánětlivé střevní onemocnění, které nejčastěji postihuje poslední část kyčelníku (ilea) a tlusté střevo. Může se ale objevit v kterékoli části trávicího systému od úst až po konečník. Příčina není známa, uvažuje se jak o infekčním původu, tak o vlivu stravy (aditiva v potravě a nedostatek vlákniny). Vliv má také stav imunity, protože onemocnění je považováno za autoimunitní onemocnění. Též má souvislost s mikrobiálním osídlením střev. Nejčastějšími projevy jsou chronický průjem spojený s bolestí břicha, horečkou, nechutenstvím a úbytkem hmotnosti. Specifická léčba není známa. Dají se použít léky na zmírnění křečí a průjmů, používají se antibiotika, kortikoidy a imunosupresiva (léky na potlačení imunitní odpovědi). Někteří pacienti se zlepšili při úpravě stravy a zvýšení celkového příjmu potravin.
Ulcerózní kolitida
Ulcerózní kolitida je chronické nespecifické zánětlivé autoimunitní onemocnění, při kterém vznikají vředy na sliznici tlustého střeva. Nejčastěji je charakterizováno krvavými průjmy. Z hlediska příčin vzniku je situace stejná jako u Crohnovy choroby. Pokud nemoc postihuje větší část tlustého střeva, může mít dotyčný 10 – 20 nucení na stolici denně, často s těžkými křečemi a bolestmi v konečníku. Stolice bývají vodnaté a obsahují hnis. Objevují se i zánětlivá onemocnění jiných orgánových systémů (postižení kloubů, páteře, očí, kůže). Zlepšení bývá, pokud se dotyčný vyhýbá syrové zelenině a syrovému ovoci (zmírnění mechanického zraňování zánětem postižené sliznice tlustého střeva), někdy zmírní obtíže mléčná dieta. Z léků se používají kortikoidy, z důvodu dlouhodobých ztrát krve stolicí potřebuje dotyčný železo pro prevenci chudokrevnosti.
Dráždivý tračník
Oproti výše uvedeným onemocněním, která jsou na podkladě zánětu, je dráždivý tračník pouze funkční porucha pohyblivosti střev a dalších orgánů zažívacího traktu. Nejčastějšími příznaky jsou bolesti břicha různého stupně, zácpa nebo průjem a plynatost po jídle. Obtíže se téměř vždy objevují při chůzi a bývají vyprovokovány stresem nebo příjmem potravy. Ženy jsou postiženy častěji než muži (poměr 3:1). Anatomickou příčinu nelze najít, zřetelně se projevují emoční faktory, strava, užívání léků nebo hormonální vlivy. U těchto jedinců se častěji vyskytuje neuróza, úzkosti a/nebo deprese. Nemoc se objevuje v období stresů a emocionálních konfliktů. Jsou dva typy dráždivého tračníku. U spastického tračníku je stolice nepravidelná, objevují se bolesti, střídají se zácpy s průjmy, obtíže se často vyprovokují jídlem, běžné je nadýmání, bolesti hlavy, únava, deprese, úzkostné stavy a neschopnost koncentrace. Druhou formou je nebolestivý průjem, kdy dochází k náhlým a prudkým průjmům, které se často objevují při jídle nebo velmi krátce po něm. Při řešení těchto stavů je třeba odstranit psychické stresy. Vhodné je podávat vcelku normální stravu. Při nadýmání je potřeba omezit příjem pokrmů obsahujících zkvasitelné cukry. Lidé s bolestmi břicha po jídle mohou zkusit nízkotučnou dietu se zvýšeným obsahem bílkovin.
Ukázka z knihy: Etiologie civilizačních nemocí, Kastnerová, M., 2016. Kniha je dostupná na https://www.kamate.cz/produkt/etiopatogeneze-civilizacnich-onemocneni/
Otázky ke kapitole- Jaká jsou nejčastější civilizační onemocnění trávicího systému?
- Která z onemocnění mají nejužší souvislost se stresem?
- Která alergická onemocnění trávicí soustavy znáte?
- Která onemocnění trávicího systému můžeme zařadit do skupiny autoimunitních onemocnění?
Úkoly k řešení / úkoly k zamyšlení: - Co znamená autoimunitní onemocnění? Proč je možné na autoimunitní onemocnění pohlížet také jako na civilizační onemocnění?
- Proč některé druhy celiakie v průběhu života zmizí a proč některé zůstávají přítomny po celý život?
Ukázka z knihy: Etiologie civilizačních nemocí, Kastnerová, M., 2016. Kniha je dostupná na https://www.kamate.cz/produkt/etiopatogeneze-civilizacnich-onemocneni/
